Potkají se dva a ten jeden kvílí bolestí, kterou si způsobuje sám tím, že se holí tluče do nohy.
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
PeopleSTAR (0 hodnocení)