Potkají se dva a ten jeden kvílí bolestí, kterou si způsobuje sám tím, že se holí tluče do nohy.
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
Ten druhý si zase rukou klepe o čelo a udiveně se ho ptá: co blázníš, vždyť tě to musí hrozně bolet.
A sebetrýznitel mu odpovídá: to ano, ale představ si tu slast potom, když to přestává.
Bez bolesti nejsou radosti!
Přijde Pepíček domů ze zvláštní školy a maminka se ho ptá: tak copak vám paní učitelka dnes pěkného povídala?
Plakala.
A proč plakala?
Zpívali jsem.
A co jste zpívali?
Áž nás bůdou mílíóny...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Co je víc, než lidsk...
Co je víc, než lidská špína? Hlína.
Jde si lesem a všech...
Jde si lesem a všechno plaší. Záhy za ním hajný s ráží, že prý toto nesnáší. I z...
Musíme stále jíst a ...
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
Co je víc, než lidská špína? Hlína.
Jde si lesem a všech...
Jde si lesem a všechno plaší. Záhy za ním hajný s ráží, že prý toto nesnáší. I z...
Musíme stále jíst a ...
Musíme stále jíst a pít. A proč prosím vás, ptá se Al. My zůstáváme lidmi dál, ú...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva